NSS: Ministerstvo vnitra poskytlo rozhlasu a televizi neoprávněně přístup do registru obyvatel
Zamítnutím ze strany Nejvyššího správního soudu (NSS) skončila kasační stížnost podaná ministerstvem vnitra proti rozhodnutí předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů. To se týkalo nedostatečného zabezpečení osobních údajů, když ministerstvo vnitra poskytlo neoprávněně přístup do registru obyvatel Českému rozhlasu a České televizi, protože nezajistilo bezpečnostní opatření požadovaná zákonem o ochraně osobních údajů.
Konkrétně se jednalo o § 13 zákona o ochraně osobních údajů, ve kterém se uvádí, že správce a zpracovatel jsou povinni přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití osobních údajů. V případě Českého rozhlasu šlo o období od června 2013 do října 2014, v případě České televize o období od září do října 2014.
Úřad proto ministerstvu vnitra uložil pokutu ve výši 700 tisíc Kč, která byla následně jeho předsedkyní snížena na částku 500 tisíc Kč.Ministerstvo vnitra i přesto podalo žalobu a domáhalo se přezkoumání a zrušení tohoto rozhodnutí, avšak neúspěšně. Městský soud v Praze totiž jednoznačně odmítl tvrzení ministerstva, podle něhož měli poskytovatelé vysílání pro účely vymáhání poplatků oprávnění ke vstupu do registru obyvatel, a to ještě před novelou zákona o rozhlasových a televizních poplatcích (provedenou zákonem č. 318/2015 Sb). Takové oprávnění pak nebylo možno dovodit ani ze zákonné povinnosti poplatníků upravené zákonem o rozhlasových a televizních poplatcích, kdy je příslušná osoba povinna oznámit provozovateli vysílání, že se stala poplatníkem, resp. v tomto oznámení uvést vymezené osobní údaje.
Předmětné rozhodnutí Městského soudu v Praze bylo následně napadeno kasační stížností. Nejvyšší správní soud nevyhověl ministerstvu vnitra a předchozí závěry tak potvrdil. Zvláště uvedl, že obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), co se týče zabezpečení osobních údajů ve srovnání se zrušeným zákonem č. 101/2000 Sb., rozhodně nepředstavuje mírnější právní úpravu. A jak také konstatoval, právě od ministerstva vnitra, má-li být Česká republika vnímána jako právní stát, je nutno vyžadovat důslednou ochranu osobních údajů a respektování jeho zákonných povinností.
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je k dispozici zde.
Související
Společnosti Avast Software s.r.o. byla pravomocně uložena pokuta ve výši 351 milionů Kč. Tu uložil Úřad pro...
vydáno 16.04.2024
Téma: Zákony a GDPR
Pokuta byla společnosti Meta IE udělena na základě šetření její služby Facebook ze strany irského úřadu pro...
vydáno 23.05.2023
Téma: Zákony a GDPR
Úřad pro ochranu osobních údajů v rámci své dozorové a rozhodovací činnosti zveřejnil závěry z kontrol,...
vydáno 25.04.2023
Téma: Zákony a GDPR
Související dotazy
Odpovídá Mgr. Nikola Dohnalová
Pověřenec pro ochranu osobních údajů vykonává úkoly dle čl. 39 GDPR. Dle čl. 38 odst. 3 GDPR musí správce a zpracovatel zajistit, aby pověřenec...
Odpovídá Mgr. Nikola Dohnalová
Obecně poveřenec pro ochranu osobních údajů nenese osobní odpovědnost za nedodržování Obecného nařízení. Čl. 24 odst. 1 Obecného nařízení jasně...
Odpovídá Mgr. Martin Leskovjan
Článek 83 Obecného nařízení upravuje obecné podmínky pro ukládání správních pokut. Dle tohoto ustanovení by správní pokuty měly být především...